Dotazované kluby zastupují různé oblasti radioamatérství: od operátorské činnosti a účasti v závodech přes technické konstrukce až po vzdělávací a společenskou činnost. Devět z 12 klubů uvedlo, že se v uplynulém roce účastnilo programů aktivity nebo získávalo diplomy. Sedm deklarovalo účast v závodech, pět — terénní aktivace a po pěti — vzdělávací činnost i spolupráci s externími institucemi. Jednotlivé druhy aktivit se v odpovědích mohly překrývat.
Výsledky také ukazují, že formální zázemí se ne vždy promítá do pravidelné prezenční činnosti. Devět klubů má koordinátora nebo vedoucího, stejný počet deklaruje vlastní webové stránky a společné vybavení či zdroje. Stálé místo pro schůzky uvedlo osm klubů, jeden je označil za částečné. Pravidelné prezenční schůzky však pořádá pouze pět klubů; čtyři se scházejí nepravidelně a tři takové schůzky neorganizují. V odpovědích se objevily problémy s prostory a omezení související s instalací radiostanic a antén.
Průzkum poukázal také na malý rozsah aktivního náboru: pořádání takových aktivit deklarovalo pět z dvanácti klubů. Údaje o členech byly neúplné — jednoznačný počet uvedlo deset klubů a úplné informace o počtu členů a aktivních osob poskytlo devět klubů. V této poslední skupině bylo celkem uvedeno 156 členů, z nichž 107 bylo označeno za aktivní. Autoři průzkumu upozornili, že výsledky vycházejí z deklarací respondentů a nepředstavují reprezentativní hodnocení všech klubů pobočky.
V odpovědích se objevily jak příklady rozvíjených projektů, tak plány související se základním fungováním klubů. Mezi uvedenými záměry byly práce na anténní infrastruktuře, konstrukční školení, účast v závodech a projekty zaměřené na nouzovou komunikaci. Část klubů zároveň poukázala na potřebu najít prostory, zlepšit pravidelnost schůzek nebo obnovit aktivitu. DOT-01 představil průzkum jako východisko k diskusi o spolupráci mezi kluby, organizační podpoře a oslovování nových zájemců.